Leden 2014

Tom

26. ledna 2014 v 12:42 Naši koně



Nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu

24. ledna 2014 v 11:17 Začínáme jezdit

Říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu.
Pokud se zrovna neválíte v hlíně a "nechytáte" zajíce :) Někdo to potvrdí, někdo vyvrátí, jinému je to fuk. Avšak pro nás, kdož jsme se do sezení na koňském hřbetě zbláznili, je to naprostá pravda. Nejen pohled na svět, ale i pocit, že člověk ovládá tu ohromnou energii, kterou v sobě kůň shromažďuje, je nepopsatelný. Zvlášť, když popustíte ventil a energie vybuchne. Vy se pak řítíte tryskem vpřed a tvář se vám rozjasní úsměvem, aniž si to uvědomujete. Další úchvatný pocit, který můžete s koněm zažít je, když jezdíte s minimem pomůcek, bez sedla, na ohlávce nebo jen s řídícím kruhem kolem koňského krku. Potom zažíváte pocit spojení s druhým tvorem, i v nejrychlejším pohybu se stáváte jedním tělem, nedělí vás žádná umělá kůže, splýváte, kůň reaguje na pobídku dřív, než jí uskutečníte, protože už jste tak dokonale sehraní, že vám stačí dát jen impluz a kůň už ví, co chcete. Koně nám dávají radost, léčí naši duši, posouvají nás do jiné dimenze. Je to opojné, je to euforizující, je to návykové. A proto už s tím nejsme schopni přestat...



... říká se, že nejkrásnější pohled na svět je z koňského hřbetu ...

... ale podívejte se koni do očí ...


Vodění a uvázání koně

24. ledna 2014 v 11:05 Začínáme jezdit
Kůň se vodí většinou na ohlávce, ke které je připnuté vodítko. Může se však vodit i na uzdečce, což je povinné na závodech, přecejen udidlo v hubě koně působí víc než pouhý tlak ohlávky na nos.
Nandání ohlávky je jednoduché, ale začátečníkovi chvíli trvá, než se v té změti provázků vyzná a zjistí, kde to má vršek a kde spodek, zvláště u těchto provazových ohlávek. Ohlávka se skládá z nátylní a nánosní části. Nátylní část se přetáhne přes uši koně, nánosní se posune tak, aby koni nebránila ve snadném dýchání. Často se stává, že spodní část provazové ohlávky se koni při nandavání dostane do huby. Na obrázku je vidět, jak se dotýká pysků. Na to je potřeba dát pozor a nervat jak diví, když ohlávka dál nejde přetáhnout přes uši. Je to pravděpodobně tím, že kůň už má spodní provázek v hubě. Koně rádi berou do huby vše co se jim kolem ní mihne, tak není jediný důvod, proč by provázek ohlávky měl být výjimka :)
Koně nikdy neuvazujeme za otěže. Pouze v tom nejnutnějším případě, kdy není jiná možnost a je skutečně nutné koně uvázat. Otěže jsou křehké a snadno se přetrhnou, pokud kůň začne jančit. Také si do nich může zamotat nohu, což může vést až ke zlomenině.

Koně ideálně uvazujeme KOŇSKÝM UZLEM. To není ledajaký uzel, tento uzel se zaváže tak, že když kůň začne jančit a hrozí utržení přezky ohlávky nebo je prostě potřeba rychle koně odvázat z jakéhokoli jiného důvodu, rychle lze přiskočit ke koňskému uzlu, zatáhnout za konec a vodítko je rozvázané. Když koně uvážete na běžný uzel, pěkně se u rozvazování nadřete, začne-li kůň běsnit a následkem tahu vodítko utáhne takovou silou, že bude velmi těžké a zdlouhavé jej rozvázat. Pokud vůbec...
KOŇSKÝ UZEL:
Takto se váže koňský uzel:
K prvním třem fotografiím snad ani není potřeba komentář.
U čtvrté se visící konec opět přehodí přes smyčku a protahne se pod ní. Ve vzniklé mezeře se tímpádem objeví kus vodítka, to se vezme, vytahne se mezerou nahoru a vznikne druhá smyčka. Nakonec se zatáhne za začátek vodítka a uzel se utáhne.
VODĚNÍ KONĚ:
Koně se vodí vždy po levé straně. Vlastně se všechno dělá zleva, což u ostatních věcí nechápuproč, ale vodění z levé strany má svůj smysl, protože do silnice je vystrčený člověk a ne kůň. Když jede okolo hrozivě vypadající obrovský vůz, koně to tolik nepoplaší, když mezi tou obludou a jím jste ještě vy :) Také se nemůže do silnice vyprdelit zrovna když něco jede za vámi. Koně držíme tak, jak to vidíte na obrázku. Pravá ruka koně drží pod hlavou za začátek vodítka. Záleží, jak moc hodného nebo zlobivého koně máte. Hodného koně můžete držet dál, zlobivého nakrátko, abyste měli kontakt a mohli včas zapůsobit. Kratší držení působí na zlobivého koně větší silou a nemusíte tak tahat.Mezi oběma rukama máte kus vodítka prověšeného, druhá ruka drží vodítko před koncem a konec visí dolů.
Kůň má jít vedle vás, vy vedle jeho plece nebo hlavy, ale můžete vidět i jezdce, kteří jdou před koněm. To jsou ale lidé, kteří vědí, že mají 100% hodného koně, který se nelekne, nevystřelí vpřed a jezdce nepřeválcuje.
Pokud kůň pospíchá, můžete přitisknout rameno na jeho plec a opřít se o něj a tím ho zpomalit. Současně popotahujte za vodítko lehkým cukáním zpět, protože tahat zpět stejnoměrně nemá smysl. Kůň vás vždycky přemůže. Je větší, silnější a vůbec. Ale na krátké rychlé cukavé brzdící pohyby reaguje lépe. Jestliže jde naopak moc pomalu, můžete takto popotahovat směrem vpřed v rytmu jeho pohybu. Opět bude reakce koně lepší, než souvislý tah. Vždy, když dělá krok vpřed, potáhnout. Pak na krátko povolit a opět potáhnout. Nebo může jít s vámi pomocník a pobízet líného koně zezadu.
S koněm by se mělo pracovat ze země a učit ho jistým návykům. Čím více s koněm takto pracujete, tím lépe vám rozumí a ochotně poslechne každý váš náznak žádosti o změnu pohybu. Naopak kůň, který není zvyklý na časté vodění bude zlobit a tvrdohlavě táhnout jezdce někam do pryč, kam chce on, nebo bude sabotovat veškerou jezdcovu snahu jej rozejít naprostou ignorací.
Problémem také občas bývá, když kůň čumí kolem sebe po všem, co se šustne a následkem toho nejde rovně, což zavání průšvihem šlápnutí na vaší nohu. Kůň NEKOUKÁ kam šlape a jestli vám náhodou šlápnul na nohu, je mu úplně jedno. On netuší, že vám působí bolest. A také nepřemýšlí dopředu. Kůň přemýšlí dopředně jen několik sekund a to jen o tom, co se jeho maličkosti týče. Jestli jezdci drtí kopytem nohu, nebo ho odírá skrz naskrz větvemi, to vážně neřeší. U takového koně, který se při chuzi motá, je lepší jít bu před ním, nebo si dávat hooodně velký pozor a držet své nohy od jeho kopyt dál.
UPOZORNĚNÍ: Vodítko si nikdy neomotávejte kolem ruky nebo nedejbože prstů! Náhle se kůň poplaší a zlomeninu máte na světě. Pokud jste pečliví a uzel na ruce jste utáhli poctivě, hrozí, že vás kůň potáhne za sebou. Navíc lekací reakce koně je vždy prudká, takže vám může vykloubit rameno nebo natrhnout svalovinu a šlachy.
Koně je ale dobré učit na vodění z obou stran, může se stát, že budete potřebovat vzít dva nebo více koní a pak mu nebude dělat problém změna, když půjde jinak. Jelikož jsou koně jako autisti, stejně jako oni milují stereotyp a nesnášejí změny, takže kůň, který nikdy nebyl voděný z opačné strany, může dělat problémy.
Pokud koně vedete do oblouku, veďte ho směrem od vás a nedělejte obraty příliš strmé, nedělá to dobře koňským nohám a ani mu to není nijak příjemné.
Jestliže vedeme koně do ohrady, vždy se po vejití dovnitř postavíme i s koněm čelem k zavírání a tam koni sejmeme ohlávku. Dělá se to z prostého důvodu, aby kůň okamžitě, i s ohlávkou, vodítkem a vámi v závěsu, nevystřelil tryskem v před za svými kamarády.
Ve stájích při vycházení z boxu první vychází poslední kůň.

Čištění před jízdou

24. ledna 2014 v 11:02 Začínáme jezdit
Čištění, jinak také hřebelcování, je nezbytnou součástí jízdy na koni. Koně se čistí před jízdou proto, aby koně hrubé nečistoty neporanily na místech, kde se kůže dotýká výstroj. A také když se zpotí kůň s velkým množstvím prachu v srsti, tak se z toho utvoří špinavý lepivý otisk sedlových polšťářů a podbřišníku, což koni po sundání postroje není nijak příjemné. Dále se kontrolují a čistí kopyta, aby nebyla zanesená slámou, hnojem a koňskými koblížky a koni se chodilo příjemně. Po jízdě se kopyta kontrolují znovu, a to z důvodu možnosti zaraženého kamínku nebo jiného malého předmětu, který by později mohl koni způsobit zánět v kopytě. Takovému předmětu se říká nášlap. Pokud je kůň hodně zpocený po jízdě, používá se speciální stěrka na pot. Koně před čištěním vždy uvazujeme. Tak máme jistotu, že nebude nikam pochodovat a omezení jeho pohybu nám poskytuje alespoň částečnou bezpečnost.
Existuje mnoho čistících prostředků pro koně, uvedeme si tedy ty nejznámější:
První je hřbílko. Může být kovové, plastové nebo gumové. Používá se na čistění kartáčů na srst, pokud má kůň hodně hustou zimní srst a zaschlé kusy bahna na ní, dá se hřbílko použít i na takového nečistoty. Pozor ale, hřbílko je hodně drsné a na citlivých místech koně čištění může bolet! Někoho může lákat plastovým hřbílkem česat koni hřívu a ocas, ale nedoporučuje se, protože žíně se tak mohou vytrhnout a jen pomalu rostou nové, takže kůň by vypadal vypalichaně. Slámu z ocasu a hřívy je lepší vybrat rukou, popř. hrubým kartáčem.
První obrázek ukazuje kovové hřbílko. Dále plastové a nakonec gumové.
Hlavní a nejdůležitější čistící prostředek na koně je kartáč. Na hrubé nečistoty a žíně se používá hrubý kartáč s dlouhými štětinami a na uhlazení a setření zbývajících nečistot se používá kartáč jemný. Jemný kartáč je náchylný na usazování chlupů a nečistot, proto se čistí hřbílkem. Kůň se čistí krouživými pohyby, ale vždy se chlupy musí uhladit po směru růstu. Ve slabinách se chlupy rozebíhají všemi směry, tak je důležité je nakonec uhladit do správného směru.
První obrázek hrubý kartáč, druhý obrázek jemný kartáč.
Kopyta se vybírají kopytním háčkem. Do kopyta můžeme rýt větší silou, rohovina je bez citu, pozor však na střelku uprostřed kopyta, která se k patce rozšiřuje, tam bychom měli používat pouze štětiny z kopytního háčku na očištění. Ty ostatně slouží k odstraňování hrubých nečistot v kopytě i na kopytě. Pokud jich je na kopytě hodně, použije se hrubý kartáč.
Pokud koni chceme čistit přední kopyto, postavíme se k jeho hlavě zády, vedle nohy, kterou chceme čistit, uchopíme ji u kolene, sjedeme dlaní až dolů a dáme povel: "DEJ NOHU!" Nohu držíme v jedné ruce, druhou čistíme kopyto. U zadních nohou je to obdobné, od hlezen přejedeme rukou až dolů, vydáme povel, a jelikož jsou zadní nohy těžké a kůň rád přenáší část své váhy na člověka, který mu kopyta čistí, zvednutou nohu si opřeme o pokrčené stehno. Někdy se může stát, že kůň odmítá nohu dát, nebo prostě nerozumí, tak se můžeme snažit koni nohu pomoci zvednout sami, nebo se o něj opřeme celou váhou, narušíme jeho rovnováhu, on váhu přenese na druhou stranu a to je naše chvíle, kdy čapneme požadovanou odlehčenou nohu a pak ji kůň už většinou zvedne. Pokud kůň nohu vytrhává, snažíme se mu v tom bránit tím, že ji pevně držíme a položíme, až sami uznáme za vhodné, ale zase ne za každou cenu. Pokud kůň mává nohou tak, že vás ohrožuje, tak je lepší přivolat odborníka. Pokud to koni projde, nohy vytrhávat, což může vést až ke zranění člověka a neposlušný kůň se stane problémovým, což jistě nikdo nechce.
Zde na obrázku stěrka na pot:
Aby kůň vypadal pěkně, může se ještě použít na doladění lesku srsti speciální hadr. V létě se kůň může postříkat hadicí. Především nohy a kopyta uvítají studenou koupel, ale ne všichni koně mají stříkání rádi.

Sedlání a uzdění

24. ledna 2014 v 11:01 Začínáme jezdit
V tomto článku se budu věnovat tomu, jak koně správně nauzdit a nasedlat. Začneme sedláním. Já raději sedlám koně, když je ještě uvázaný na ohlávce, ale pokud používáte martingal, nebo jiné doplňky, musíte podbřišník dotahovat stejně až po nauzdění. Já stejně vždý první sedlám, podbřišník nechám volně viset, a až po nauzdění a protáhnutí smyčky martingalu podbřišníkem dotahuju sedlo. Mezitím samozřejmě sedlo může zklouznout, takže jej zkontroluju, popř. poopravím, a až pak dotahuju.
Položení sedla na hřbet koně: Postavíme se ke koni z jeho levé strany. Sedlo vždy zvedneme výš, než kam ho chceme položit. Položíme jej tedy mírně před kohoutek a sjedeme na správné místo, kde se sedlo samo pěkně usadí. Správně má být vidět nepatrně začátek kohoutku. Pokud bychom sedlo dali níže a pak jej šoupali na správné místo, může se stát, že koni ohneme chlupy proti směru růstu, sedlo je v té poloze přimáčkne a kůň se tak může na těchto místech odřít, nebo mu to bude minimálně velmi nepříjemné. Špatné umístění sedla, nebo i špatný tvar sedla, který koni nesedne, může způsobit otlaky a poranění. Proto je nutné dbát na to, aby sedlo koni dobře pasovalo. O tom více v jiné části.
Sedlo můžeme na koně pokládat několika způsoby, záleží na tom, zda jej pokládáme samotné, nebo s podsedlovou dečkou. Každý to dělá jinak, někdo nejprve nandá samostatně dečku a třeba gelovou podložku nebo beránek, někdo to má všechno pohromadě a pokládá na koně všechno najednou. Mě osobně přijde příjemnější pokládat části výbavy na koně jednotlivě. Když pokládáte sedlo s dečkou dohromady (obr.č.1), musíte držet přední část sedla levou rukou a pravou rukou držet pravou velkou bočnici z vnitřní strany, a to kvůli dečce, aby se nesrolovala při pokládání na koně pod sedlo. Přidržujete ji tedy u bočnice, ale pak je trochu obtížnější zvednout sedlo vysoko nad kohoutek. Naopak když pokládáte sedlo bez dečky (obr.č.2), můžete pravou rukou sedlo držet za zadní rozsochu a sedlo vám přijde lehčí a lépe se vám s ním bude manipulovat.
Po položení sedla na koně sundáme podbřišník tím, že ho přehodíme na druhou stranu a natáhneme nohu před přední nohu koně, abychom podbřišník zachytili a neuhodil koně do nohy železnou přezkou. Každá taková nepříjemnost způsobená koni bude mít za následek nechuť koně k sedlání. Stejně tak na koně seldo neházíme, ale pokládáme. Tím předcházíme stresu, který kůň při dopadu sedla na jeho hřbet může utrpět a následně si tím k sedlání vytvoří odpor.
Obr.č.1 - správně usazené seldo, obr.č.2 - sedlo příliš vzadu
Po nandání sedla je důležité překontrolovat sedlovou dečku, zda koně nikde neškrtí a nedře. Sedlo se následně dotahuje podbřišníkem, který se zapíná do dvou řemenů. Někdo podbřišník nechává zapnutý do sedla, někdo jej sundavá, aby se nepřekrucoval a zachovával si původní tvar. Pokud máte podbřišník odepnutý a na každém konci jiný typ zapínání, je důležité vědět, že kožené a plátěné patří na pravou stranu sedla, gumové patří na levou stranu, tam, kde se potom sedlo dotahuje. Podbřišníkové zápinky se zapínají do dvou ze tří sedlových řemenů. Zapíná se první a poslední řemen, protřední slouží jako rezerva, kdyby se jeden ze zapnutých řemenů utrhl.
Podbřišník se nejprve dotáhne jen na pár dírek. Koně přišli na to, že když se při sedlání nafouknou, podbřišník při vyfouknutí jim povolí, tak je potřeba počkat, až se vyfouknou a pak dotáhnout. Pokud se vyfouknout nechtějí, je dobré s nimi kousek popojít, pak se vyfouknou. Dotahuje se až těsně před jízdou, předtím je sedlo utažené jen lehce, aby neklouzalo koni po hřbetě. Koním dotažený podbřišník není nijak příjemný a někteří to dávají okatě najevo šklebením, nebo kousáním po vedle stojících koních, někdy i po člověku. Za to musí být kůň usměrněn, jinak si vyrobíte kousací mrchu, která po vás půjde hned jak vás uvidí se sedlem v náručí. Podbřišník musíte zkontrolovat, zda koně někde neskřípl nebo nepůsobí jinou bolest. Správná poloha podbřišníku je taková, kdy se nachází jednu dlaň od ramene koně. Pokud je blíže, bude koně dřít, pokud je dále, bude špatně umístěné sedlo, které pak může způsobit otlaky.
Sundání sedla: Vytáhneme třmenové řemeny, rozepneme podbřišník (nejkrásnější chvíle pro koně), přehodíme jej přes sedlo a sedlo z koně stáhneme.
Uzdění: Odepneme ohlávku a umístíme tak, aby se nezamotala koni pod nohy. Postavíme se ke koni vedle jeho hlavy po levé straně, přehodíme otěže a případně martingal přes krk koně, chytíme koně pravou rukou, kterou držíme uzdečku, za čumák (aby se nám nevysmekával a neházel hlavou vzhůru), levou rukou cpeme koni do huby udidlo. Někteří koně pevně semknou pysky a udidlo odmítají vzít, pak jim musím strčit prst do huby a zatlačit na dáseň (doporučuje se na spodní dáseň do mezery mezi zuby, kam přijde udidlo), což donutí koně otevřít hubu a přežvýknout. Pak musíte rychle zareagovat a koni udidlo vložit do huby. Může vás napadnout použít i pamlsek, ale pak se může stát, že kůň bude chtít úplatek pokaždé a pokud jej nebudete mít při ruce, kůň nebude spolupracovat. Poté přetáhnete čelenku přes uši koně, ideálně najednou přes obě uši a rychle, protože na uši jsou koně hodně hákliví a někteří při delším spočinutí čelenky na uchu panikaří. Takto hysteričtí koně nesnesou dotek na uších a čelenka se musí rozepnout a zapnout kolem uší koně bez dotyku na uších samotných. Nakonec se upraví kštice, vyndá se přes čelenku a upraví se zbytek hřívy pod uzdečkou, aby netlačila. Koně pak hází hlavou, protože jim to je nepříjemné a snaží se tak toho nepříjemného zbavit.
Ideální pro uzdění je koně naučit sklánět hlavu při uzdění, někteří koně mají v oblibě zvedání hlavy do výšky a pak uzdit koně stojíc na špičkách není žádné terno. Kůň se naučí sklopit hlavu tak, že mu prsty tlačíme na týl tak dlouho, až dá hlavu dolů. Pak ho odměníme. Pokud na tlak nereaguje, je dobré tlak měnit. I každé malé snížení hlavy odměňujeme.
Obrázky k uzdění:

Pokud kůň nechce vzít udidlo do huby, pomůžeme si prstem, kterým zatlačíme na spodní dáseň, což koně donutí hubu otevřít. Ale časem mohou někteří koně otupit a už ani toto nepomůže. Možná, že někteří jsou tak chytří, že vědí, co tam provádíte a snaží se vydržet mít hubu zavřenou za každou cenu a u takových nepomůže ani pamlsek. Pak musíte udělat vše pro to, abyste koně donutili hubu otevřít a otravujte ho tak dlouho, dokud to neudělá. Jinak ho naučíte, že mu neposlušnost projde, vy to vzdáte, on vyhraje a příště to bude ještě horší. Po přijmutí udidla koně pochválíme. Nebojte se koni vsunout prst do huby, on vás nekousne, pokud mu nešaháte zrovna mezi zuby.
Zkontrolujeme, zda uzdečka koně někde netlačí, neodírá a neškrtí.
Nakonec nám zbydou dva řemínky na dopnutí. Podhrdelník a nánosník. Podhrdelník se zapíná volněji, na šířku dlaně. Nánosník se zapíná tak, aby se vám mezi řemínek a spodní čelist koně vešel prst. Pozor na hmatové chloupky koně, zatahání za ně, nebo jejich vytržení koně strašně bolí.
Sundání uzdečky: Nejdříve přehodíme přes krk otěže, potom rozepneme podhrdelník, nakonec nánosník, nadzvedneme čelenku a v tu chvíli kůň otevře hubu, aby vypadlo udidlo. Pokuste se při tom koně neuhodit do zubů udidlem, ovšem záleží na tom, jak moc hubu otevře.

Nasedání na koně

24. ledna 2014 v 10:59 Začínáme jezdit
Tak, konečně jsme koníka připravili a můžeme nasednout. Nasedání není vůbec jednoduché, jak na první pohled vypadá. Nejde jen o to šoupnout nohu do třmenu a nějak se vynést na hřbet koně. Důležité je kontrolovat každý pohyb, protože nasedání může být i příčinou pádu, jestliže nasedáte nešetrně a máte citlivějšího koně. Každý kůň nasedání vnímá jinak, někteří si nechají všechno líbit a můžete nasedat jako valibuk, jiným stačí malá neopatrnost jezdce a máte na problém zaděláno.
Nejprve si povíme o nasedání všeobecně. Nasedá se z levé strany. Uchopíte do levé ruky obě otěže, a to tak, že levá je kratší než pravá, pro případ, že by kůň chtěl někam během nasedání odejít. Když máte víc zkrácenou levou otěž, kůň maximálně stočí tělo dovnitř, pokud by byla kratší vnější otěž, kůň se otočí směrem od vás a může jít kam se mu zlíbí. Stoupnete si zády k hlavě koně a vložíte levou nohu do třmenu (pozor, ze správné strany). Můžete si pomoci i rukou, pokud se špičce nedaří třmen našlápnout. Vaše bota měřuje k ocasu koně, podél jeho břicha. Levou ruku s otěžěmi opřete o kohoutek koně. Pravou rukou se chytíte posedlí. Držení se zadní rozsochy se nedoporučuje, i když je nasedání pak snažší. Je to z toho důvodu, aby se nepoškodila kostra sedla a také se sedlo snáz přetočí na levou stranu. Když to tak děláte pokaždé a několik let, výsledkem je křivé sedlo. A koni to také není moc příjemné, když ho strháváte k sobě. Teď přichází nejdůležitější část. Odrazíte se a vyšvihnete do sedla, a to tak, že koni pravá noha při přendavání přes záď koně, koně nekopne a špička levé nohy se mu nezavrtá do břicha. Čím prudčeji se odrazíte, tím budete mít větší problém dosednout lehce a spíš do sedla žuchnete. Vše má probíhat co nejjemněji. Opřete se o obě ruce na kohoutku, pak lehce dosedněte do mírného předklonu, a až pak pomalu plně zasedněte do sedla. Když koni do sedla kecnete jak parní buchar, hodný kůň se akorát prohne v zádech a chvilku to přetrpí, citlivý kůň s vámi může díky leknutí z tohoto neohrabaného manévru vzít i nohy na ramena. Stejný následek může mít i kopnutí koně do zádě, kde kůň ještě může vyhodit a co se týká špičky zavrtané do břicha, té se ještě budeme věnovat. Nejprve však přikládám fotky ke všeobecnému nasedání:
Tak a teď se budeme věnovat samotné špičce nohy jezdce při nasedání. Většina nezkušených jezdců je vůbec ráda, že se nějak vyšplhají nahoru, natož aby kontrolovali nějakou špičku boty. Jenže místo, kde do koně špičku zavrtají, je velmi citlivé, takže většina koní na to nějak zareaguje. Ti nejotrlejší zůstanou stát, jiní to považují jako pobídku a vydají se krokem vpřed. No a koňští cíťové vyrazí úprkem vpřed a do toho ještě mohou vyhodit. Musíte se tedy naučit nasedat tak, aby kůň zůstal v klidu. Častá chyba také je, že kůň se rozejde již během nasedání, nebo hned po dosednutí, protože je na to naučen. Tudíž po dosednutí zůstaňte chvíli sedět a koně nechte v klidu stát. Pokud se kůň rozejde, když máte špičku ve třmeni a chystáte se nasednout, nenasedejte. Snažte se koně uklidnit a nasedněte až když bude kůň v klidu stát. Jen tak ho naučíte stát při nasedání. Samozřejmě může zpočátku dostat pamlsek a chválit chválit chválit. Naopak, když vám nechce vyhovět, použijte ostřejší hlas. Tak, to jsme zase odbočili, vraťme se ke špičce nohy jezdce. Ta se musí za každou cenu držet od koně co nejdál. Proto se nasedá s nohou obrácenou v protisměru. Když nasednete stojíc ke hřbetu koně kolmo, šťouchnete ho. Takže proto se stojí zády ke koni. Pak se odrazíte a když se dostanete do vzpřímené polohy s oběma nohama u sebe, opřete se o koleno nohy, kterou máte ve třmenu, vytvořte si z něj točný bod (koleno je zapíchlé na místě a jen se otáčí) a současně otočíte špičku boty tak, aby směřovala dolů a díky opření o koleno můžete lýtko posunout trochu dál od koně. Pak lehce dosednete a noha se otáčí tak, aby si od koně neustále udržovala odstup, jako vidíte na obrázcích:

Sesedání z koně

24. ledna 2014 v 10:57 Začínáme jezdit
Sesedání z koně již není taková věda jako nasedání, ale také existuje více variant a možností. Samozřejmostí je, že koně nekopnete pravou holení a že dbáte na svoji bezpečnost a také na pohodlí koně. Opět záleží, jakého máte koně. Jestli klidného nebo hysterku. Sesedá se opět na levou stranu a při sesedání mějte vždy ruku na otěžích. Nejrychlejším a nejšetrnějším způsobem ke koni je seskočení. To já nemám moc v lásce, protože mě vždycky štípne zaskočená krev v nohách, ale pokud s tím nemáte problémy, tak velmi doporučuju. Také je to vhodné praktikovat u lekavých koní, vše je rychle odbyto a nehrozí, že s vámi uteče, když pomalu sklouzáváte, nebo sestupujete s nohou ve třmenu. Jednoduše vyndáte obě nohy ze třmenů, trup předkloníte a pravou nohou švihnete koni přes záď.
Mojí nejoblíbenější variantou je vyndat obě nohy ze třmenů, opřít se o ruce, přehodit pravou nohu přes záď koně, napřímit se a pomalu sklouznout dolů. Ta je šetrná k mým nohám, koni na chviličku zatížím levou stranu.
Co často vídám je, že jezdci vyndají jen pravou nohu ze třmenu a levou nechávají ve třmenu, vyndají ji až ve chvíli, kdy přehodí pravou nohu přes záď koně. Tento způsob nepovažuju za úplně nejbezpečnější, protože se noha ve třmenu může zaseknout.
Posledním a nejnebezpečnějším typem sesedání je sestoupení. Tedy přehození pravé nohy přes hřbet koně, zatímco levá je ve třmenu do té doby, než se pravá noha dotkne země. Ve chvíli, kdy jste na zemi, ještě s levou nohou ve třmenu, se může stát, že se kůň lekne, vyběhne, a buď vás jen vykolejí z rovnováhy, třmen vám vypadne a vy upadnete, v horším případě se vám noha zaklíní ve třmenu a vás kůň potáhne za sebou po zemi.
Po sesednutí se povolí koni podbřišník cca o dvě dírky a musejí se vytáhnout třmeny, aby nebouchaly koně do břicha při chůzi. Nejprve se vytahuje pravý třmen, kdyby kůň uskočil, tak aby neuhodil třmenem okolostojící, popř. aby se třmen nebo řemen nezasekl za jakoukoli k tomu vhodnou věc, která se nachází vně koně.
Třmeny se musejí zabezpečit řemeny, nestačí je jen vytáhnout, protože při chůzi koně mohou sjet po řemenech do původní pozice. Proto se řemeny kolem třmenu obtáčejí, a tím znemožňují sjetí třmenu.
Obr. 1- vytažení třmenu po řemenu nahoru k třmenovému zámku
Obr. 2 - řemen se protáhne třmenem
Obr. 3 - řemen se obtočí kolem třmenu
Obr. 4 - správně zabezpečený obtočený třmen


Korektní sed

24. ledna 2014 v 10:55 Začínáme jezdit

Korektní sed

To jsou dvě slova, která nesnáší začátečníci. Vesele si poskakují v klusu, ve cvalu se vznášejí kdesi nad sedlem, ve kterém spočinou pouze na několik sekund, a pak už je koňský pohyb opět vymrští kamsi do výšin. Cvičitel na vás řve ty nenáviděné věty:" Zasedni pořádně! Neplandej v tom sedle!" A vy se s pláčem na krajíčku dušujete, že to prostě nejde. Mám pro vás ale špatnou zprávu. Bohužel, jde to. Jen musíte vědět, jak na to.
Možná si říkáte, proč se máte učit sedět správně, že je to jen zbytečná buzerace, aby člověk na koni nevypadal blbě, ale na to existuje báječný argument. Správná pozice v sedle se nepiluje pro to, aby člověk dobře vypadal, ale pro to, aby dokázal sedět měkce, jemně, aby dokázal správně používat pomůcky tělem a nebušil koni do zad svým větším či menším pozadím. Všechno totiž se vším souvisí. Nejen vás, ale i mě dříve štval povel: PATY DOLU! Jenže, když nemáte patu dole, máte koleno nahoře. Když máte koleno nahoře, nesedíte hluboko v sedle a nedáváte koni srozumitelné pomůcky. Když nedáváte srozumitelné pomůcky, kůň si dělá co chce a je tvrdý ve hřbetě a tímpádem i v hubě. Tudíž jízda na něm je velice nepohodlná. Následkem toho vy poskakujete ještě víc a díky tomu ještě víc vytahujete kolena ve snaze se udržet a samozřejmě následkem toho letí pata opět vzhůru. Proto neudržíte na noze třmen, který posléze ztratíte. Stejně jako další detail (někdo si myslí, že úplně zbytečný), třmen na správném místě. Když ale není na správném místě, tedy pod palcem, nemůžete se snížít a dostatečně prošlápnout patu a hádejte co to znamená? Kolena nahoru, plandající třmen, ztuhlý kůň = vaše kodrcání v sedle. Začarovaný kruh.
Tudíž každá výtka ohledně vašeho sedu je opodstatněná. Správný sed vám umožní příjemnou jemnou jízdu s poslušným koněm na pomůckách (to znamená ochotný a příjemný kůň pod sedlem).
Tady máte nádhernou ukázku perfektního sedu. Vždy, když si přečtete jeden bod, hned ho vyhledejte na obrázku.
hlava vzhůru, pohled směřuje kupředu
krk rovně
pěsti u kohoutku
palce nahoru
ramena svěšená
vypnutá hruď
lokty u sebe, ne však křečovitě přitisklé, lehce pokrčené
páteř ROVNÁ a kolmo ke koni
pevný rovný kříž
pozadí spočívá v nejhlubší části sedla ne na zadní rozsoše, pěkně podsazené
stehna přitisklá k sedlu, ale ne křečovitě
holeň lehce posunuta dozadu, pěkně splývající podél koně
špičky u koně
podrážka boty naklopená směrem ven
pata směřuje vždy DOLŮ
Na obrázku s jezdcem vidíte, že křivka ideálního sedu prochází od ucha, přes rameno, loket, kyčel, až k patě. Druhá křivka znázorňuje, že otěž by měla tvořit prodloužení ruky. Na obrázku jasně vidíte ramena vzadu a jakoby před nimi "utíkající" pozadí. Bohužel, tohoto ideálu je těžké dosáhnout, jestliže váš kůň nemá hlavu na kolmici, ale vystrkuje ji dopředu a natahuje krk, což je běžná podoba rekreačních koní, nebo koní pod začátečníkem. Jasně je z obrázku vidět, že jezdec musí natáhnout ruce dopředu, aby dokázal udržet potřebný kontakt s koněm, následkem čehož se hrbí, předklání a ramena má v křeči, nikoli uvolněná. S takovýmto sedem je přetěžké neplácat v sedle. Bohužel spousta trenérů z mě neznatelnýho důvodu nařizuje ruce dolu až na kohoutek i v případě, že jezdec má krátké ruce a na kohoutek nedosáhne. Pak se děje přesně totéž, akorát že pěst končí na kohoutku koně, ale jezdec opět zaujímá špatný sed, který mu ztíží správné vysezení pohybu koně. Fotka pod těmito obrázky mluví za všechno. Snažila jsem se na hodně živém koni držet potřebný kontakt, aby mi neutekl, ale pro to bylo nutné mít ruce natažené, následkem čehož jsem se strašně hrbila, ale jinak to nešlo. Samozřejmě že fotka je přehnaná kvůli ukázce, ale krátké ruce a nařízení od trenéra mít je na kohoutku je často vídaná a neproveditelná.
Teď si vysvětlíme, proč to s tím sedem takhle musí být. Tentokrát začneme od spodu.
  • CHODIDLO - Jestliže pata nebude níž než prsty, může se stát, že při vašem poskakování v sedle, bude třmen poskakovat také, až vám nakonec vypadne. Vy ztratíte rovnováhu a už letíte k zemi. Až budete pokročilejší zjistíte, že neprošlápnutá pata nemůže pružit a vy budete mít problém přizpůsobit se pohybu koně. Můstek třmenu by měl podpírat nejširší část vašeho chodidla, tzn. být pod palcem, protože pouze tak můžete být v rovnováze. Jestliže budete mít třmen napasovaný až u paty, je vám třmen ku prdu a pak jej vtom případě raději nepoužívejte vůbec, protože kdyby jste spadli, noha vám zůstane ve třmenu uvězněná a vy budete hlavou drkotat po zemi zatímco nohu budete mít zaklíněnou v tom kuse kovu. Pokud máte třmen moc vepředu, přenášíte váhu na prsty a tím pádem se vám zase zvedá pata. A jakmile je pata nahoře tak je zle. Takže malé shrnutí: Pokud nebude třmen tam, kde má, vy také nebudete tam, kde máte být. Rozlučte se ze sedlem a pozdravujte mikrobi tam dole v bahně. Třmen má být neustále napjatý. Váha se musí rozkládat na celém třmenu, ne jen u malíku, protože jinak špatně rozkládáte svoji váhu a odtahuje vám to při špičkách ke koni koleno od sedla, namísto aby ji k sedlu přitisklo. Také nemůžete pružit a dostatečně prošlápnout patu. Věřte mi, nejde to :) Třmen musíte mít kolmo k chodidlu a držení nohy musí být takové, aby lidé, kteří vás pozorují, viděli podrážku vaší boty. To ale neznamená vytočené špičky. Ty směřují ke koni. To celé pak způsobí, že vaše koleno je samo, bez větší námahy, přitisklé k sedlu. Váhu se snažte dostat do paty, nemějte jí na špičce nohy. Tak se provede snížení úplně nejlépe.
  • ŠPIČKY - Problém číslo dvě. Špičky stočené moc ke koni i vytočené moc od koně přinášejí pouze problémy. Jestliže máte špičky stočené ke koni až přespříliš, vaše váha bude spočívat na vnější části vašeho chodidla. Za prvé je to nepříjemné a nepohodlné, za druhé nemůžete správně prošlápnout patu. Pokud vám ale špičky plandají daleko od koně, můžete si je urazit o strom, ryjete koni paty do břicha (blbé, až budete potřebovat ostruhy), a aniž to možná tušíte (jako kdysi já), tisknete koně holení. Nejlepší bude, když budete mít správnou délku třmenů. V případě, že je máte krátké se vám špičky točí ke koni a holeň se posouvá až nezdravě dozadu (tím pádem pata nahoru), pokud jsou moc dlouhé, máte tendenci je vystrkovat dopředu a točit ven. Správnou délku třmenu dostanete, když vám třmen sahá ke kotníku volně spuštěné nohy. Většina trenérů nenávidí u svých žáků špičky od koně i v mírném provedení, což nechápu, protože i mistr světa v jezdectví, který napsal moc hezkou knihu o jezdeckém sportu říká (a já s ním plně souhlasím), že špičky mají být postavené LEHCE od koně, v úhlu max. 45 stupňů. Z vlastní zkušenosti mám vyzkoušeno, že třeba při lehkém klusu, když vysedám, mi špička nohy stočená mírně ke koni lépe drží koleno v sedle. Ale naopak v lehkém sedu ve cvalu se se špičkou ke koni cítím velmi nejistě, a tak je vytáčím přirozeně takovým způsobem, abych se cítila bezpečně a v rovnováze. Takže si myslím, že špička je správně pokud je stočena mírně ke koni nebo lehce od koně do výše zmiňovaného maximálního úhlu.
  • HOLENĚ - správnou polohu holení zjistíte, když svěsíte hlavu a juknete se na špičky. Neměly by být vidět. Holeň příliš vzadu posouvá váš sed dopředu, holeň vepředu zase posouvá sed dozadu. Nikdy se při nebezpečí pádu nedržte holeněmi! Pak tisknete koně ještě víc a kůň s vámi uteče, čímž se zvýší šance vašeho pádu. Holeně visí volně podél boků koně, ani příliš oddálené, ani příliš sevřené a pata od koně zajišťuje, že se koně holení nepřidržujete.
  • STEHNA a KOLENA - klíčové partie pro dosažení správného sedu. Nikdy, ale opravdu nikdy, se křečovitě nedržte koleny ani stehny. Můžete pouze v případě, že padáte. To dokonce musíte, abyste nespadli. Ovšem lítat vám také nemohou a tak se držte, ale lehce a jemně. Stehna musí být uvolněná. Kolena nikdy nesmí opustit sedlo, nesmí poskakovat a plácat. To velmi ztěžuje sed. Kolena se mohou maximálně lehce vozit po té části, kde se dotýkají sedla a určitě ne moc. Koleno se snažte držet co nejníže (opět slouží ke snižování těžiště).
  • ZADEK - Tak tuhle část byste si měli přečíst víc jak jednou. Zadek je úplně nejdůležitější co se ježdění týče. Znáte to, pozadí vám poskakuje, za chvíli ho máte jak naklepaný řízek a druhý den se nemůžete ani posadit. A to proto že: Jste napnutí, sevřeli jste půlky a tím pádem se vaše svaly lépe odrážejí od sedla. Dále pak bylo vaše pozadí vystrčené moc dopředu nebo dozadu. Zkuste se uvolnit. Při ježdění váš zadek nikdy nesmí být vystrčený do zadu, jako kdyby lákal: No tak, kopněte si… Naopak musí být podsazený, jako kdyby se kopanci chtěl vyhnout, jako byste měli pocit, že si sedíte na kapsách. Ale všeho s mírou, že? Ne že si na to sedlo při podsazování zadku lehnete. Všobecně však platí, že zadek patří dopředu, ramena dozadu. Tím však není myšleno záklon až k zadku koně a váš zadek dotýkající se přední rozsochy.
  • PÁTEŘ - Bez rovné páteře si můžete prošlapovat paty a uvolňovat zadek jak chcete, drkotat budete stejně. Mnoho lidí dělá tu chybu, aniž si to uvědomí, že ve snaze sedět co nejrovněji prohnou páteř, tím pádem zadek putuje do zadu a pak už jen letíte nahoru, dopadnete do sedla, letíte nahoru, dopadnete do sedla, letíte na horu… Jiní zase nepodsadí zadek, ale zakloní se. Zase špatně! Ti trochu lepší podsadí zadek, ale moc se hrbí. Sice už tak neposkakují, ale k pružnému sedu mají hodně daleko. Znovu opakuji, kříž musí být rovný jako pravítko. A to neříkám jen jako přirovnání, myslím opravdu jako pravítko. Možná vám bude připadat, že se trochu hrbíte, ale nehrbíte se. Věřte mi. Já dělala vše, co tu popisuji a vím jak bolí pěkně proklepaná zadnice. Ramena směřují dolů, ale hruď je vypnutá. Žádné hrbení. Pokud snížíte rameno, snížíte i ruku, která se dostane blíže ke kohoutku a celkově tím snížíte celý sed. Z hluboka a pravidelně dýchejte, tím také snižujete sed. To má za následek, že vaše těžiště je blízko těžiště koně. Spuštění ramen pomáhá i hluboké dýchání a uvolnění se.
  • KŘÍŽ - musí být napnutý, jinak budete mrskat horní částí těla, která musí být naprosto v klidu a nehybná (důležité abyste udrželi ruce na místě). Zároveň však musí být kříž pružný, aby byl schopen jít s pohybem koně a zabrání tak drncání v sedle.
  • LOKTY, RAMENA a ZÁPĚSTÍ - Další veledůležitá část, bohužel také jedna z nejsložitějších. Lokty jsou pokrčené (u lidí s dlouhými pažemi víc, u lidí s malými pažemi míň), a lehce se otírají o trup, ruce tvoří prodlouženou otěž. Pěsti se nacházejí u kohoutku, ne za ním, ne před ním, ale někde uprostřed a malíčkem se dotýkají srsti, nebo jsou těsně nad ním (opět záleží na délce vašich paží). Drezurní jezdci používají vyšší ruku, ale to už je jiná kapitola. Do drezurního jezdce máte v tuto chvíli ještě několik dlouhých let. Dále: Svěšená ramena posunují pěst více dolů a umožňují snížení ruky. Ramena posunuta mírně dozadu tak, že máte pocit lehkého záklonu, ale věřte mi, že je to opravdu jen pocit. Teprve v takové chvíli sedíte skutečně rovně. Zápěstí pěkně postavená jako když nesete půllitr, s palci nahoru, ve vzdálenosti přibližně 20 cm od sebe. Pokud je budete mít blízko u sebe, budou se vám stáčet ramena dovnitř ke koni, což znamená neuvolněná ramena a špatně vám půjde vysedět pohyb koně. Nevytáčejte pěsti ven, neotáčejte dlaněmi dolů. Otěž držíte pevně, ale jemně, část směřující k tlamě koně prochází mezi malíčkem a prsteníkem. Pokračuje přes dlaň a vychází mezi palcem a ukazováčkem. Palec je přiložen na části, která visí dolů, aby vám otěže neklouzaly mezi prsty a nemuseli jste je neustále zkracovat. Visící část otěží se přehodí buď nalevo či napravo.
  • HLAVA - Dívejte se vždy ve směru jízdy. Nikdy ne na zem nebo na krk koně, do stran už vůbec ne, pokud zrovna neprovádíte uvolňovací cvičení. Změnou polohy hlavy se mění vaše těžiště, které musí být nad těžištěm koně. Pokud budete koukat jinam než máte, pak ztratíte rovnováhu nebo se vám zamotá hlava a v takovém případě nikdy není zem daleko. Hlava otočená na druhou stranu se osvědčila při korekci sedu na kruhu, kdy jsem se nakláněla příliš dovnitř. Jinak hlava v nesprávné pozici mění těžiště jezdce a pokud to dělá jezdec nevědomě, mate tím koně a dává mu nesrozumitelné pobídky. A pak nadává na tu herku, která nepracuje jak má. Mnoho lidí, hlavně vysokých jedinců, aniž si to uvědomují, často posouvá hlavu a krk vpřed, což zaprvé vypadá komicky, za druhé narušuje a posouvá těžiště vpřed.
Držení otěží:
Každá otež má mít stejnou délku a ruce vedle sebe, ne aby jedna byla výš než druhá, na vzdálenost přibližně pěsti. Ovšem každý trenér výšku a šířku otěží určuje jinak. Někdo dává přednost ruce držené výš, ale většinou uslyšíte: "Drž ruce u kohoutku." Tzn. malíčkem se dotýkat vrcholu kohoutku, ale ne každý je toho schopen, záleží, kdo jak má dlouhé ruce. Vysocí lidé je mívají víc pokrčené, což je pohodlnější, my malí musíme ruku víc snížit. Také záleží na jakém stupni výcviku jste. Vyšší drezurní jezdci mají ruku výše, oni ale smějí, pomáhají tím koni nést výše předek, začátečník se musí učit ruku držet nízko, a tím i své těžiště. Začátečníkův kůň chodí i s hlavou nízko, ruka má vždy tvořit prodloužení otěže... Ruka s otěží nemá být až v sedle, ale ani před kohoutkem. Otěž musí být LEHCE napjatá s kontaktem, ale nesmí koni rvát za hubu. Otěž musí vyvíjet lehký TLAK, který se ale musí měnit, aby si kůň nelehal do udidla, což však začátečníka moc nezajímá, ten je rád, že vůbec nějak sedí.
Takto se drží otěže. Prsty sevřené, palce drží otěž nahoře, aby neprokluzovaly a nemuseli byste je neustále krátit. Volný konec visí po levé straně koně. Otěže uchopte, jakobyste chtěli uchopit půllitr piva. Otěž musí procházet malíkem a od něj směřovat k hubě koně.
Tady krásně vidíte, jak otěž plynule přechází v pěst a předloktí.
Ruce špatně: Natažené před sebe i ruce v klíně. Natažené ruce vás nutí se předklánět a cpát ramena vpřed. Takto nemůžete zaujmout správný sed. Ruce v klíně zase způsobují nedostatečný kontakt otěží. Další chyby: Zalomené zápěstí nahoru, ruce otočené dlaněmi dolů, tzv. hrábě, otevřené zápěstí nebo pěsti otočené k sobě. Což ostatně dělá velmi mnoho začínajících jezdců ve snaze netahat koni za otěž, ale kůň si tak otěž pomalu ale jistě prodlužuje. Ani jedno držení neumožňuje správnou práci rukou.
KONTAKT OTĚŽÍ. Velice důležité. Kontakt s hubou koně. Otěž se má lehce napínat, to znamená, že něco cítíte v ruce. Zahozená volná otěž, ani příliš rvoucí otěž dobrou službu neudělá. Tím prvním riskujete, že vám kůň uteče, začne vyhazovat a bude si dělat co chce on, tím druhým zase, že koni vyrobíte v hubě tvrdý mozol a jeho ovládání se po dobu trvání mozlou zhorší. Což znamená, že budete tahat ještě víc a víc, až nakonec vyrobíte koně s železnou hubou a zkažená huba už většinou nejde opravit. A železná huba je to nejhorší, co si jezdec může přát. Takový kůň je například pro drezuru nepoužitelný a jízda v terénu s ním vyžaduje zdatného jezdce, který koně udrží, když bude chtít běžet a jezdec ne.
Kontakt s měkou hubou koně je velmi důležitý. Jezdec předává koni důležité informace a požadavky prostřednictvím toho nejjemnějšího kontaktu a změnou jemného tlaku, který může mít škálu od jedné až do deseti. Kůň s železnou hubou nebude schopen na tak jemný tlak reagovat.
K obrázkům: První obrázek bez kontaktu, zahozená otěž. Pokud máte hodného koně, je dobré jej občas nechat pracovat samostatně, alespoň kůň nebude úplně závislý na vašem vedení a v nepříznivé situaci si poradí sám. Ovšem s příliš bujným a zlobivým koněm to nezkoušejte, protože ten využije první příležitosti, jak vám to natřít. A volná otěž takovou lákavou příležitostí je.
Druhý obrázek ukazuje výrobu mozolu v hubě koně. Tah za otěže ve snaze zpomalit koně je veliký, správně by neměl být žádný. Žádný TAH, ale pouze TLAK. Citlivého koně s jemnou hubou by to moc bolelo a snažil by se vymanit nějakým chytrým způsobem z té bolesti třeba zarolováním, otevíráním huby nebo vystrkováním jazyka. Tento kůň je na to očividně zvyklý a sám ještě táhne proti jezdci.Toho se vyvarujete, když budete TLAK otěží každých pár sekund MĚNIT. Ovšem ne stejný počet sekund, tlak musí být jiný a čas také. Kůň nic nesmí očekávat a předpokládat, pak nebude mít možnost se položit do ruky. Místo toho bude jemně a spokojeně přežvykovat udidlo (ne skřípat, to je znak nervozity) a bude pěkně pěnit v hubě.
Velmi často také uslyšíte: RAMENA DOZADU!!! To však může být špatně chápáno, protože mnozí jezdci se pak prohnou v kříži a snaží se ramena nacpat co nejvíc vzad, čímž ale špulí zadek dozadu. Nebo se přílišně zaklánějí, ve snaze ramena dostat dozadu, pozadí se sice pěkně podsune, jak to má být, ale člověk ztrácí potřebnou rovnováhu. Až třetí obrázek je správně s rameny vzadu. Takto lze příjemně sedět v každém chodu. Správně máte ramena, když máte pocit, že se LEHCE zakláníte, ale nezakláníte, jen máte ramena vzadu...

Co se ramen týče, je tu ještě jedna drobnost. Když se snažíte mermomocí zaujmout skvělý sed, může se stát, že ztuhnete, a ač prošlapujete patu co to jde, nemůžete se úplně snížit. Možná je to pro to, že máte vytažená ramena. Nemyslím úplně pokrčená až u uší, jen trochu povytažená, a to se hned projeví na vašem sedu. Když ramena spustíte co nejníž, klesne i vaše těžiště, pata se víc prošlápne a klesne ruka. A jestli si myslíte, že to jednoduše poznáte, tak nepoznáte. Rozdíl je ve vnímání je nepatrný, nejspíš si to vůbec neuvědomíte a ještě se budete divit, když na vás trenér zahaleká: RAMENA DOLŮ!!
Délka třmenů je také velmi důležitá. Pokud máte moc krátké třmeny, nemůžete prošpápnout patu a koleno se vám zvedá nahoru. Tím nikdy nedocílíte plného sedu. Jeho základem je totiž prošlápnutá pata a tím snížené koleno, jak můžete vidět na následujících obrázcích. První obrázek jsou moc krátké třmeny. Na dalších dvou obrázcích vidíte, jak moc ovlivňuje prošlápnutá pata koleno. Při prošlápnutí se ještě sníží a vy sedíte s co nejnižším těžištěm. Pak budete sedět tiše a příjemně v každém chodu a nebudete koně rušit pleskáním vaší zadnice do sedla.
Správná délka třmenů je taková, v níž nemáte ani moc pokrčené koleno, ale zase musíte dokázat třmen napnout. Jinak máte třmeny moc dlouhé. Délku třmenů pro školní sed zjistíte dvěma způsoby. Buď ze země nebo ze sedla. Ze země natáhnete ruku sevřenou v pěst k sedlovému zámku a třmen vám musí sahat akorát do podpaží. Nebo ze sedla spustíte nohu vedle třmenu volně dolů a třmen vám musí sahat ke kotníku.
Změnu délky třmenu můžeme provádět ze země nebo ze sedla. Provedeme to tak, že zatáhneme za konec třmenového řemenu a posouváme zápinkou do požadované délky. Posunutím nahoru třmeny zkracujeme, posunutím dolů prodlužujeme. Zapneme do dírky a vrátíme konec řemenu do očka, jako vidíte na obr. č. 3.

Správná poloha holení: Volně splývají po bocích koně, holeň se nedrží břicha koně, ani zbytečně moc neodstává, ale je připravená okamžitě použít pomůcku. V některých chvílích je třeba mít holeň pevně přiloženou, ale správná výchozí pozice je taková, jakou vidíte na obrázku. Špičky směřují vpřed, nejsou přehnaně stáčeny ke koni, ani vystrkovány ven, že byste si je mohli urazit o strom. Správná poloha špiček je taková, kdy směřují vpřed podél koně a úhel jejich otevření od boku koně je maximálně 45 stupňů. Při silné pobídce se špička může na chvíli vychýlit. Jinak je vhodné mít špičku u koně z nejednoho důvodu. Pokud sevřete špičku od kyčle, koleno se automaticky samo přiloží k sedlu a také se přiblíží sedací část, kdy se zvyšuje lepší působení na koně sedem. Dále jste trénováni na dobu, kdy začnete jezdit s ostruhami, pak je vhodné udržet patu od koně, abyste mu nerozedřeli ostruhou kůži a on s vámi neutekl. První obrázek ukazuje správnou polohu holení, druhý obrázek znázorňuje jezdce držícího se sice koleny, ale i lýtky (ač si to vůbec neuvědomuje). Tento zlozvyk často mívají jezdci samouci jezdící často do terénu (jako třeba já). Člověk se pak naučí držet se vším možným :) Myslete tedy na to, že musíte držet PATU OD KONĚ (pokud však zrovna nepobízíte).
Pro správnou polohu nohy ve třmenu je důležité mít nepřekroucený třmenový řemen. To znamená, při nasedání našlápnout třmen ze správné strany. První obrázek je správně natočený třmenový řemen, druhý obrázek ukazuje překroucený třmenový řemen.
Správná poloha třmenu na noze. Pěkně pod palcem, třmen kolmo a malík ideálně u vnější strany ramena třmenu, protože váha musí být na palcové straně a ne na malíku. Dole vidíte speciální třmen, který má vykrojený můstek směřující dolů na vnitřní stranu. To způsobuje, že jezdec vykloní podrážku lehce ven a díky tomu napíná třmen, což je pro správný a klidný sed podstatné. Vystrčením podrážky ven se také lépe samo přikládá koleno, což je taktéž velmi důležitá věc, při snaze zaujmout správný sed.
Další druh třmenu, který má za úkol správné držení nohy s viditelnou podrážkou ze země je šikmý třmen. Vidíte, že svou funkci plní na jedničku, možná až moc... Asi hodně záleží na tom, zda jezdec inklinuje ke špičkám od koně, pak můžeme vidět až takový extrém. Tento třmen je zkonstruován tak, že jeho vnější část je kratší než vnitřní, třmen pak není vyvážený a naklání se dovnitř.

Typy sedů

24. ledna 2014 v 10:45 Začínáme jezdit
V předchozím textu jsme si ukazovali korektní sed, ale sedů může být více. My si ukážeme ty klasické základní, se kterými se setkáte nejpravděpodobněji.
Dva nejzákladnější jsou drezurní a lehký sed, dále také terénní.
Nejprve si ukážeme běžný terénní sed se zkrácenými třmeny při plném sezení v sedle. Krátké třmeny jsou třeba pro lepší rovnováhu při jízdě z kopce a do kopce, popř. pro odlehčení hřbetu koně v rychlejším chodu.
První obrázek je terénní PRACOVNÍ sed se zkrácenými třmeny a váhou v sedle. Druhý obrázek je drezurní sed s dlouhými třmeny pro dosažení plného pracovního sedu. V obou případech je však potřeba koleno tlačit dolů.
Další typ sedu je LEHKÝ sed. Lehký sed je široký pojem, označuje sed od mírného přizvednutí se ze sedla až po vysoký zdvižený sed nad sedlem při velmi vysokém skoku. První obrázek ukazuje lehký sed ve cvalu používaný při práci na jízdárně, kde ruka opět tvoří přímku s otěží, trup je nakloněn kupředu, aby se pozadí přizvedlo lehce nad sedlo a umožnilo koni lepší činnost hřbetu. Druhý obrázek ukazuje lehký sed ve cvalu v terénu. Otěže jsou zkrácené, v terénu se někteří koně vymknou kontrole, proto je lepší takového koně držet více zkrátka. Sed je trochu více odlehčený, pokud kůň zdrhne jezdci pod zadkem, je potřeba se zapřít do třmenů a zpomalit koně přitahováním levé a pravé otěže napřeskáčku.
Lehký sed v TRYSKU. Při plné rychlosti koně se jezdec sníží co nejvíce nad krk koně. Čím blíže se nachází k těžišti koně, tím je jeho rovnováha lepší a koni se též lép nese. Pozadí jezdce se trochu více přizvedne a posune více vzad, než u lehkého sedu ve cvalu. Ruce se posunou dopředu, jelikož kůň je v trysku maximálně natažen, ale jezdec nesmí úplně ztrácet kontakt s hubou, protože až bude chtít zpomalit, znamenalo by to zatažení za otěž. Pokud však jezdec chce docílit maximální rychlosti, je dobré otěž trochu povolit. Pata je tlačena dolů, holeň zaujímá maximální bezpečnou pozici. Jezdec se tak cítí stabilně a při škobrtnutí koně hned nespadne.
SKOKOVÝ SED. Při jakémkoli výskoku se musí tělo jezdce vymrštit vpřed stejnou rychlostí, jako tělo koně, jinak jezdec zůstane za pohybem, trhne koni v hubě a možná i spadne. Při výskoku nebo skoku přes překážku se tělo jezdce prudce nakloní vpřed a pozadí se zvedne nad přední rozsochu sedla. Potom se vrací zpátky, jak kůň doskakuje. Pata je opět, jak jinak, prošlápnutá dolů, což jezdci zaručí, že po doskoku koně mu nevylítnou holeně vzad a jezdec tímpádem na krk koně. Pro začátečníky je dobré, když úplně povolí otěž a posunou ruce vpřed, aby koni neškubli v hubě. U zkušenějšího jezdce a bujného koně je lépe mít jej neustále na otěži a tím i pod kontrolou. Nemusím snad dodávat, že začátečník nemá na bujném koni co dělat...


Základy skákání

24. ledna 2014 v 9:42 Škola skoku

Tento článek se netýká pokročilých skoků, vypočítávání vzdáleností, ani parkuru stupně TT, ale je věnován jezdcům, kteří skákali prvně, nebo nikdy v životě.
Je jasné, že skákat nemůže jezdec začátečník, protože nekontroluje své ruce, ani sed a koně by rušil. Dejme tomu, že jste tedy pokročilý jezdec a chcete se naučit skákat. Tak tedy v první řadě si musíte pořídit pořádné ochranné vybavení, a tím jest přilba a skoková vesta, chránící páteř jezdce. V druhé řadě je, si zajistit hodného koně, který skáče přiměřeně bez velké rezervy. Jestliže najíždíte na překážku vysokou 50cm a koníček skočí 90cm, tak je tu pravděpodobnost, že spadnete. A koukali byste jak velká! No a pokud to koník haltuje (zapíchne to před překážkou), tak nejspíš přeskočíte překážku, ale bez koně.
Tak tedy jdeme na to. První překážky je dobré skákat z klusu, ale pohodlnější je skákání ze cvalu. Lépe se přizpůsobíte pohybu koně. Dejme tomu, že zvládáte pracovní sed, ruce máte v klidu, pata dole atd. Nejdřív si ale třmeny o 1 až 2 dírky zkraťte.
  • Nájezd - Pobídnete koně do klusu, jedete lehký sed, ruce posunete více dopředu. Když jste asi tak 2 - 3m před překážkou, zasednete a jedete pracovní. Těsně před překážkou opět zaujmete pozici lehkého sedu, abyste ve fázi odrazu nezůstali za pohybem. Zkušení jezdci jedou lehký sed při nájezdu, ale těsně před odskokem pevně zasednou a pobídnou koně holeněmi. Začátečník by se ale nezvládl včas zvednout, takže nedoporučuju. Já osobně to dělám tak, že najíždím v pomalejším cvalu, lehký sed, koně hezky držím, ale zároveň pobízím, aby nezpomalil do klusu. To v něm nashromáždí energii a cca dva cvalové skoky před překážkou povolím otěž a silně pobídnu, a i když nezasednu, tak silná pobídka a povolená otěž vypustí nashromážděnou energii koně vpřed a zvíře nemá jinou možnost, než energicky skočit.

  • Odskok - Kůň podsune záď, dopadne zadníma nohama, nejdříve se odrazí předníma, pak zadníma. Předek se zvedá, kůň pokrčí přední nohy. Vy, se ve správnou chvíli předkloníte nad krk koně a zvednete pozadí ze sedla. Nezvedejte se dřív než se kůň odrazí, ohrozili byste pak jeho rovnováhu. Ovšem pozdní zvednutí se ze sedla ohrožuje rovnováhu vás obou, nejen koně, a to tak, že kůň může zavadit zadní nohou o překážku a vy jste velikým obloukem odpáleni ze sedla. Takže vám nezbývá než to udělat správně. Podle výše odrazu se zvedáte ze sedla. Jestliže skáčete 100cm, určitě se zvednete víc, než když skáčete 50cm. Při malých skocích není nutné moc se zvedat, ani předklánět. Současně musíte posunout ruce dopředu, protože kůň v tuto chvíli natahuje krk a vy byste mu tahli za hubu. Nejlepší je ruce posunout vpřed po straně krku koně. Opovažte se držet se otěží abyste nespadli! Od toho máte kolena!!!
Takto by měl vypadat sed jezdce při malém skoku
Při skoku se jezdec musí dívat kupředu aby neměnil těžiště a nerušil tak koně.
Při takovémto skoku není nutné se koni pokládat až na krk. Tomu se říká skok před koněm, jezdkyně se předčasně a moc zvedla ze sedla.
Tady naopak vidíte sed za pohybem. Kůň je rušen v hubě tahem otěží a sed jezdkyně mu brání v snadném odrazu.
Tady již kůň překonává překážku metr vysokou a jezdkyně zaujímá perfektní lehký sed. Kůň si skok ztěžuje odlišným postavením končetin.
  • Let - v tuto chvíli je kůň všema čtyřma nohama nad zemí, když skáče malou překážku, může se dotýkat země jednou zadní a jednou přední nohou. Vy máte ruce neustále natažené dopředu, ještě pořád jste v lehkém sedu a pozadím se nedotýkáte sedla, ale svíráte koleny ostřejší úhel než při odrazu. To znamená, že máte zadnici těsně nad sedlem. Trup není též tolik předkloněn jako při odrazu.
Při překonávání malých překážek stačí udržovat trup jen lehce nad sedlem v lehkém předklonu. Ruce jsou natažené aby necukaly v hubě koně. Holeň by akorát mohla být o něco více vpředu.
Tady je kůň ve stejné fázi letu jako na předchozím obrázku, ale skáče metrovou překážku, takže je jeho pozice jiná. Jezdkyně je víc předkloněná trupem aby se sladila s pohybem koně.
Při skoku vyšším, je ve fázi letu lepší, když jezdec nesedí, ale pozadí udržuje nad sedlem.
  • Doskok - Toto je nejtěžší chvíle skoku. Kůň dopadne na přední nohy, záď je zvednutá, zvíře krčí zadní nohy. Vaše pozice se kapku změní. Ruce jsou natažené co to jde. Trup nezakláníte, jak se většina lidí domnívá, ale uzpůsobíte tak, abyste nerušili koně. Nejspíš budete lehce předkloněni. Než kůň dopadne předníma nohama na zem, musíte stát ve třmenech a udržovat pozadí daleko od sedla. Pak zlehka a ne plnou vahou usednete do sedla a úhel kolen k sedlu se zvětší. Tzn., že nohy natáhnete. Pokud to zvládnete, bylo by lepší, kdyby jste při doskoku do sedla vůbec nedosedali. Je to lepší jak pro vás, tak i pro koně, který bude mít menší zátěž na sedle. Při doskoku se většině začátečníků stává, že jsou odmrštěni na koňský krk a je to tím, že se posadili do sedla již ve fázi letu či odskoku. Záď koně vás pak vymrštila ze sedla.
Malý doskok není ani cítit, ruce jsou pořád natažené kupředu, váhu však neneseme v sedle, ale ve třmenech. Trup je většinou v lehkém předklonu.
Pokud se neshodnete s pohybem koně při dosednutí, bude lepší, když zůstanete stát ve třmenech.
Není pravda, že se při vyšším doskoku musí jezdec zaklonit. Může být i v předklonu, pokud mu to tak vyhovuje a neruší koně. Vlastně, když se zakloníte, tak rušíte rovnováhu koně, protože vaše těžiště se bude nacházet jinde než jeho a ještě je tu možnost, že kůň zadníma nohama o překážku zavadí.
Důležité je, aby jezdec,když kůň začne klesat, udržoval pozadí nad sedlem. Zvedající se koňská záď by mohla jezdce odstřelit. Když jezdcův zadek bude od sedla vzdálen, nebude mít do čeho sedlo narazit
Při doskoku velké překážky zůstaňte stát ve třmenech tak, aby se sedlo vašeho pozadí nedotklo. Sed na obrázku je ideální. V takovém případě nevadí, když máte patu vytaženou nahoru, protože si můžete lépe při doskoku stoupnout do třmenů. Při odrazu však mějte patu prošláplou vždy. Povšimnout si lze toho, jak se jezdkyně drží koleny, což je při vyšším skoku nezbytné pro udržení rovnováhy.
Tak, a tady vám předvedu sadu obrázků, jak by měl vypadat správný skok
  • Nejprve malá překážka 70cm:
Zde můžete vidět krásný lehký sed, jezdkyně jde nádherně s pohybem koně
Výborná pozice při doskoku, sed se nedotýká sedla, skok není ničem rušen. Jediná chyba kterou lze vytknout je, že pohled jezdkyně by měl směřovat vždy před sebe.
  • Větší překážka 120cm, tady se už pozice jezdkyně musí výrazně měnit:
  • A pro ještě lepší představu si dáme skok zepředu:
  • Zde můžete pozorovat profesionální jezdkyni a její výbornou techniku skoku při překonání oxeru.
Zde můžete pozorovat dokonalý sed při doskoku. Jezdkyně sedí přesně nad těžištěm koně, sedem koně neomezuje v překonání překážky zádí a hlavně si všimněte polohy holeně a paty. V takovéto poloze zajišťuje jezdkyni dokonalou rovnováhu a bezpečí.
  • Takhle to vypadá, když se jezdec nepředkloní a zůstane sedět v sedle. Je vyhozen ze sedla koňskou zádí, která ho odstřelila.
PROBLÉMY A NEPŘÍJEMNOSTI PŘI SKÁKÁNÍ
Při skákání je možné, že se stane nějaká nepříjemnost, která bude mít za následek jezdcův pád. Některé si tu vyjmenujeme.
Jakékoli odmítnutí skoku se nazývá neposlušnost. Ta může být provedena dvěma způsoby: Kůň cválá na překážku a v poslední chvíli si to rozmyslí a vyhne jí, přesně jako na obrázku. Kůň na obrázku vyhnul překážku mírně a plynule, někteří jiní koně uhnou prudce zničeho nic a jezdec letí ze hřbetu.
VYHNUTÍ PŘEKÁŽKY:
Kůň to haltne - štycne (zapíchne, zastaví). Nebezpečí tu hrozí několik. Za prvé může vletět až do překážky a poranit se, za druhé do překážky vletí jezdec. Pokaždé však nemusí následovat úraz, většinou jen malá odření. Ale stát se může lecos, jezdec si může natrhnout vazivo, vyrazit dech, může na něj spadnout překážka, proto je lepší nosit ochrannou vestu, která je tvrdá a chrání měkké vnitřní orgány jezdce a páteř.
ZASTAVENÍ PŘED SKOKEM neboli ŠTYCOVÁNÍ:
OHROMNÝ SKOK (JUMP, čte se džamp), říká se, že kůň hodil JUMPA.
To znamená, že kůň skočil mnohem více, než by musel. Často se to stává při přidupnutí, o kterém si povíme níže, ale není to pravidlem.V takových situacích je časté, že jezdec, očekávajíc malý skok, se málo předkloní a jak kůň vystřelí do vzduchu, jezdce to vezme s sebou, jezdec se vcucne do sedla a to jej pak při klesání vymrští na krk koně. Jezdkyně na obrázku naštěstí vše přežila bez úhony a situaci dobře zvládla, ačkoli to byl její první velký skok :)
PŘIDUPNUTÍ PŘED SKOKEM:
Kůň neskočil plynule, ale před překážkou třeba zpomalil nebo rychle ve zmatku rovnal nohy, protože mu nevyšel krok a výsledkem je to, že zpomalí dopředný pohyb, podřepne v zadních nohách a mohutně se odrazí a to i rameny, což jezdce často vyhodí do vzduchu. Pro jezdce je to velmi těžké usedět, jezdec často končí na zemi nebo na krku koně, můžu bohatě vyprávět :) Menší překážky, jako 90 cm překážka na obrázku, se ještě dá usedět, pokud jezdíte nějakou dobu, ale třeba přidupnutí na 170 cm překážce bývá jistý pád. Viděla jsem na vlastní oči, jezdkyně nekontrolovatelně vyletěla vzhůru a pak rovnou přes krk koně. Spadla z výšky několika metrů a odvezla jí sanitka...
První obrázek přidupnutí na 90 cm a druhý obrázek krásný plynulý skok na 100 cm. Můžete vidět rozdíl především v postavení krku, kde důležité pro plynulý skok je krk natažený do luku a vyklenutý hřbet, což kůň na prvním obrázku nemá a už jen to značí, že skok nebude pro jezdce příjemný. Zadní nohy jsou moc pokrčené a připravené k mohutnému odrazu.
Velmi nepříjemné také je, když kůň překážku neodhadne a odskočí moc brzy nebo naopak moc pozdě. V prvním případě to jezdec nečeká a tudíž se správně nepřizpůsobí pohybu koně. Kůň si může navíc přidupnout, avšak tak či tak, pak jezdec končí na zemi nebo v lepším případě na krku koně. Naopak když kůň odskočí moc pozdě, tomu se říká PODBĚHNUTÍ, kůň nemá prostor pro plynulý skok, takže často zpomalí a pak se vymrští víc nahoru než dopředu a díky tomu ramena koně jezdce vynesou. Pak už záleží na tom, zda je jezdec na takové skákání zvyklý, v takovém případě to nějak zvládne, jako jezdkyně na obrázku, ovšem stane-li se to poprvé a na vyšší překážce, jezdec často vyletí velmi vysoko nad hřbet koně, dopadne zpět (nebo na zem) a ztratí rovnováhu a spadne taky. Kůň by se měl odrážet tak daleko, jak je vysoká překážka. Např. při skoku přes metr vysokou překážku by se měl odrážet metr daleko. Ale záleží o jaký typ překážky se jedná, toto platí pouze pro jednoduché kolmé skoky.
Zde předkládám sérii obrázků na 70 cm vysokém křížku, kde kůň odskakuje moc blízko u překážky, akorát a moc daleko:
PODBĚHNUTÍ:
Zde krásná ukázka podběhnutí. Kůň se odráží příliš blízko u překážky, přehnaně natahuje na tak malém skoku krk a zadníma nohama se odráží vzhůru. Jezdkyně v této době nebyla zkušená ve skákání, takže její sed je na obrázku poněkud nekorektní, ale zvládla to a nespadla. Jistě tomu přispělo i přílišné položení se na krk koně a ramena koně při prudkém výskoku vzhůru neměla možnost jezdkyni odpinknout nad hřbet.
Tyto všechny nepříjemnosti se vyskytují převážně u koní, kteří nejsou trénovaní na parkury, ale skáče se s nimi jen občas nebo se teprve učí. Zkušený kůň většinou umí odhadnout správnou vzdálenost odskoku a staví se tělem tak, aby skok proběhl co nejplynuleji. Ovšem i mistr tesař se může utnout a i zkušený kůň sem tam udělá chybu. U nezkušených koní můžeme toto vše korigovat pomocnými odskokovými břevny položenými před překážkou. Pro koně podbíhající se břevno dá před překážku tak, aby za ní už kůň nemohl udělat ještě cvalový skok, ale je v takové vzdálenosti od překážky, že jej nutí odkočit správně. Naopak u koní odskakujících moc daleko se bariéra položí několik metrů před překážku tak, aby mu díky ní vyšel krok k překážce.
Občas se naopak může stát, že očekáváte skok a kůň překážku místo toho jen přejde...
Každý člověk má jiný styl a vy si časem také vytvoříte ten svůj, ketrý vám bude vyhovovat nejvíc. Ale určitě musíte dodržovat jistá pravidla. Na obrázku vidíte, že povolování otěží může být trojího typu. A to: Buď rozevřete prsty a necháte otěž proklouznout nebo posunete ruku kupředu a kontakt udržujete napnutou otěží, a nebo posunete kupředu ruku celou a otěž necháte prověšenou. Začátečníkům doporučuju tu třetí možnost, protože při té první jim většinou otěž vyletí z ruky a při té druhé škubají koni za udidlo. Dále pak vidíte skvělý sed při hodně vysokém skoku při odrazu a také vidíte jak se jezdec nemá zaklánět při skoku malém a v jaké pozici mají být ruce. Správné je znázornění jezdcova těla přerušovanými čárami.
Vhodné jsou skoky v terénu. Vetšinou nebývají příliš vysoké a je to příjemné zpestření vyjížďky.

Gisel

20. ledna 2014 v 19:26 Naši koně


Foxy

20. ledna 2014 v 12:38 Naši koně


Bilance sezóny 2013

12. ledna 2014 v 17:48 Dostihy
KOFFILA LADY
Bacar(IRE)-Kauri (Law Soziri(IRE))
dat.narození / věk:
30.03.2009 / 5
barva, pohlavi:
bělka, klisna, Klisna
klasifikace / plemeno:
Dostihový / A 1/1
trenér:
stáj:
chovatel:
Zemspol a.s.Sloup

Dostihová kariéra / Racing performances:
PE
B
IV
3200
61.0
5 / 7

03:42.79
PE
B
IV
3200
62.0
7 / 10

03:48.63
PE
B
IV
2900
64.0
7 / 11

03:28.50

Pardubice 24.8.2013

12. ledna 2014 v 17:34 Dostihy
A jsme na bedně ... !!!!!
Skoro 2 měsíce uběhly a uteklo to jako voda.
Letošní poslední bumper na 3200 m , tentokrát opět v sedle s Pavlem. Koffila v kondici , my natěšení , adrenalin lítá vzduchem.....
Na startu je celkem 7 koní , takže žádná tlačenice , ale nikdo se asi nebude moc loudat.
Po startu to probíhá celkem v klidu. Pavel se drží v balíku a drží tempo s konkurentama.
V poslední zatáčce se pole trochu roztáhlo , ale Kofilla má dost sil aby si uhájila 5. místo !!!!!
Takže BEDNA !
Na konec sezóny super výsledek. Nic naplat , Pavel si s Koffilou sedí a jde jim to.

Koffila v paddocku těsně před dostihem ...

... a už se to blíží ...

... první kolo ...


... cílová rovina ....

... těsně po doběhu ...

... Pavel vypadá spokojeně že ? ....


... a to jsme ukecali legendu .....

... tváříme se přirozeně .....

Pardubica 24.8.2013
Cena Dostihového spolku a.s.
Bumper IV.kat. - 3200 m, cena, 4letí a 5letí
poř.
jméno koně
váha
jezdec
výrok
čas
st.č.
trenér


Pardubice 21.6.2013

12. ledna 2014 v 15:16 Dostihy
Pardubice 21.6.2013
Neutekl ani měsíc a jsme zase na dostizích. Kofilla dneska poběží bumper na 3200 metrů.
Dneska bude Kofču fírovat Nikola Petrlík. Uvidíme , jestli na ně nebude trať moc dlouhá.
Dostih probíhá podobně jako minule. Kofča se drží na vnitřní straně a při prvním průjezdu cílovkou se pohybuje kolem třetího místa.
Když koně vyjíždějí z lesíku , pořád na dálku registrujem náš dres na předních místech už troch roztahaného balíku koní.
V poslední zatáčce to vypadalo ještě nadějně , ale v cílové rovince začala trochu ztrácet.
Možná vypadá 7.místo jako nic moc , ale jela super a nemá se za co stydět. Dala do toho všechno ...
My osobně jsme na ni byli pyšní , protože rozhodně neudělal ostudu.
Věřím , že kdyby byl bumper tak na 2000 metrů ,tak byla na bedně ! Ale kdyby je kdyby....

Fan klub Koffily s Pavlem Složilem

... a ještě jednou fan klub ...

Koffila Lady ,Nikola Petrlík a Pavel Složil ml.

.... cílovka ....

... těsně po doběhu ...

... a trochu pózování ...



Pardubice 21.6.2013
Cena Dostihového spolku a.s.
Bumper IV.kat. - 3200 m, cena, 4letí a 5letí

7.
62,0
5
03:52,71
6
100

Pardubice 24.5.2013

12. ledna 2014 v 14:02 Dostihy
Sezóna 2013.
Vyrazili jsme do Pardubic za Kofčou. Je pravda , že tady už je to trochu "jiná - vyšší liga ". Pominu popis dostihů se jmény jako Tiumen, Orphee des Blins atd. Taky zajímaví "potomci Šemíka" , ale nejeli jsme sam kvůli nim ... Mrkající.
Kofča je tento rok opět u Pavla Složila v Radslavicích. Tam je opravdu v dobrých rukách.
V Pardubicích už je oproti loňské sezoně "neregistrů" o dost větší konkurence a delší dostih. Do sedla Mirek nanominoval Michala Kubíka. Tady v této volbě není co komentovat. Michal začínal Petrovicích a učil se tady vlastně základy ježdění. Myslím , že dneska se dá říct , že Ivka s Mirem odvedli dobrou práci. Dneska je Michal ve stáji Josefa Váni , fíruje špičkový koně a je o něm sakra často slyšet !
Dostih se vyvíjel pro Kofču s Michalem dost dobře,držel se v balíku a hlídal si konkurenci. Bohužel v nájezdu do cílové rovinky už Kofča nedokázala akceptovat tempo ostatních. Vypadá to , že by jí vyhovovaly kratší tratě.
No co .... hlavně že je zdravá a neudělala ostudu !

Kofča v paddocku s Pavlem Složilem ml.
"Odborníci" v paddocku ..... :-)
... "naši " v paddocku těsně před startem ....
... a už jdou na to ....
... cílová rovinka ...
... Michal těsně po dostihu ...
... celá partička ...
... a ještě jednou .... ( na té první jsem chyběl já - na této už su , aaaa .... dobře Vám tak !!!! )
... no kdo by odolal ... sáhnout si na legendu ...
... tady už to vypadá , jako bysme spolu "vyrůstali" ...


Cena Dostihového spolku a.s.
Bumper IV.kat. - 2900 m, cena, 4letí a starší

7.
64,0
20
03:35,17
12

Slušovice 14.10.2012

10. ledna 2014 v 20:10 Dostihy
A je tady 1. MÍSTO !!!!!
Počasí nebylo sice nic moc , ale v kostech jsme tušili , ža by to dnes mohlo Kofče vyjít. Tentokrát jsme přivezli Kofču z Petrovic a formu ladila doma. Byla natěšená a plná chuti. Je vidět , že Mira (a kolektiv Usmívající se ) odvedl dobrou práci ....
V zázemí závodiště se Kofča poznala se svou "sestrou". Museli jsme uznat , že podobu nezapřou , to můžete porovnat za chvíli na fotce.
Průběh ? Tak tady bych chtěl být trochu nestraný a opatrný. Ale nééé , NEBUDU !
Od začátku Pavel Složil ml. fírovat s naprostou profesionalitou. Držel si vnitřní bariéru a hlídal si konkurenty za zády.
Tempo bylo poměrně rychlý , ale nebáli jsme se , že by to Kofča nedala.
Doběh byl celkem dramatický , všichni v podstatě speedovali v balíku , ale co bylo hlavní : KOFČA VYHRÁLA !!!!!!!!
Bylo nás tam z Petrovic sice jen pár , ale křiku jsme nadělali jako v "Nagánu". :-)
Nic naplat, Pavel si s Kofčou sedí a oba prostě ...... UMÍ !!!!!!

Kofča (vpravo) si pozorně prohlídla "ségru" , na dráze ji ale nechala za zády ....

Pavel Složil ml. - pamatujte si to jméno - ještě o něm uslyšíte !

.... Mirek v paddocku podal poslední rady .....

Simča a Karel vypadají zatím v pohodě , ale adrenalinek už jede .... :-)

A tady už si jdou ti tři nejdůležitější pro cenu ....

Spokojenost z nás všech jenom sršela ....

Naše vítězka :-)

Karel s Kofčou ....

Mirek s Kofčou ....


A Simča s Kofčou ....

Je libo trochu humoru ?

10. ledna 2014 v 18:20 Vtip týdne :-)
V jedné cikánské rodině se narodí dvanáctý potomek a manžel už to nezvládá tak jde k sousedům a nabídne jim dítě. Sousedka svolí, že když jsou ty Vánoce tak tedy ano. Další rok se to opakuje a když cikán příjde třetí rok sousedka se jde poradit s mužem. Vrátí se a řekne:
"Víte my bychom letos na Vánoce raději kapra..."

**********************************************************************

Zpráva v novinách:
V Pardubicích byl policista šestkrát střelen do hlavy.
Naštěstí žádná kulka nezasáhla mozek.

**********************************************************************

Přijde blondýnka do sexshopu a ptá se:
"Kolik stojí ten modrý vibrátor?"
A paní řekne: "150 Kč."
"A kolik stojí ten červený prosím Vás?"
"To je hasičský přístroj".

**********************************************************************

Šla ženská k doktorovi a ptá se ho, jak by si mohla nechat zvětšit prsa,
ale bez plastické operace.
A doktor na to: "Tak si vezměte toaletní papír a třete si s ním mezi prsama"
A ona na to, jestli to doopravdy funguje.
Doktor jí odpoví: "Tak se podívejte, co vám to udělalo s prdelí."

**********************************************************************

Ve firmě se rozbije WC, na recepci přijde opravář a ptá se:
"Tak kde je ten hajzl?"
"Ředitel je na dovolené."
"Ne, já myslím takový ty dvě nuly."
"Oba náměstci jsou na jednání."
"Ne, vy mi furt nerozumíte, já jdu tam, co dělají lidi hovno."
"Jó, tak účtárna je v přízemí, marketing v prvním, IT v druhým, ..."

**********************************************************************

Jaký je rozdíl mezi pedofilem a učitelem?
Pedofil má děti opravdu rád.

**********************************************************************

Pořádá se soutěž v plavání prsou přes kanál La Manche.
Jako první dorazí bruneta, pár minut po ní zrzka a asi hodinu po nich dorazila úplně vyčerpaná blondýna.
Když jí zabalili do dek a měla za sebou pár šálků kávy, tak řekla:
"Nechci si stěžovat, ale myslím, že ty dvě používali při plavání ruce!!!"

**********************************************************************

Povídají si dvě blondýnky: "Hele, při vaření mi zbyla horká voda.
Nevíš, co s ní?."
Druhá povídá: "Tak ji dej do mrazáku, teplá voda se vždycky hodí..."


**********************************************************************

Jdou dvě blondýnky po ulici a jedna říká:
"Hele, včera jsem byla na těhotenských testech."
"Fakt? a byly tam těžký otázky?"

**********************************************************************

HÁDAJÍ SE:
Wikipedia: "Já VÍM všechno!"
Google: "já NAJDU všechno!"
Facebook: "Já ZNÁM VŠECHNY!"
Internet: "Beze mě jste všichni namydlení!"
Elektřina: "A tak se uklidníme, jo?!"

**********************************************************************

Zvířátka se v lese domlouvají, že pojedou na výlet.
Lev velitel říká: "Nezapomeňte si vzít pití, svačinu a pláštěnku."
Žába opakuje: "Nezapomeňte si vzít pití, svačinu a pláštěnku."
Lev dodá: "A provázek."
Žába opakuje: "A provázek."
Lev se naštve a řekne: "A ta zelená obluda zůstane doma!!!"
A žába: "Chudák krokodýl, tolik se těšil."

**********************************************************************

**********************************************************************
Začínal jsem z ničeho a většinu z toho pořád mám.
**********************************************************************
Nikdy nenosím s sebou výplatní pásku. Kdybych náhodou umřel při nějaké autonehodě, lidi by si mohli myslet, že to byla sebevražda.
**********************************************************************

Místo antikoncepčních tabletek jsem brala omylem několik let antidepresiva. Teď mám 9 dětí, ale je mi to úplně jedno.

**********************************************************************



Přijde malá žabička ke zvěrolékaři a má na hlavě ponožku. Doktor sprásne ruce a povídá:
"Žabičko, kdo ti to udělal?" Žabička odsekne:
Drž hubu, ty sráči, tohle je přepadení!"
**********************************************************************

Baví se dvě vlaštovky a jedna praví té druhé: "Bude pršet." "Jak to poznáš?" "Lidi na nás čumí."
***********************************************************************
Povídá jeden šnek druhýmu: "My šneci to nemáme jednoduchý. Před měsícem mi utekla žena a támhle ji ještě pořád vidím!"
**********************************************************************
Přijde nasraný zajíc do baru, vykasá si rukávy a zařve:
"Kdo mi zmlátil bráchu?!"
"Já," zvedne se medvěd, "a co jako má být?"
"Ále, nic, dobřes udělal."
**********************************************************************
Jsou dva hadi a jeden povida druhymu:
"Ty, Franto, jsme my jedovati hadi?"
"Ne proc?"
"Uf, to se mi ulevilo, protoze ja sem se pred chvilou
kousl do jazyka."
**********************************************************************************
Na telegrafním drátě visí několik netopýrů hlavou dolů, a tu z ničeho nic se jeden prudce otočí a zůstane hlavou nahoru.
"Hele, co je s ním?" ptá se jeden.
"Nevím, asi omdlel."



**************************************************
Sedí dvě blechy na patníku u silnice a hulej cigarety.
V tom jedna vidí, jak se z dálky blíží pes a povídá té druhé:
"Hele, típni to, už nám to jede"
**************************************************
Ptá se vnuk dědy:
"Dědo, neviděls ty pilulky, co jsem měl na lince? Bylo na nich napsáno LSD."
"Ser na pilulky, ale viděls toho draka v kuchyni ?!?!"
**************************************************
Prostitutka stopuje na cestě.
Zastaví jí auto, z okna se vykloní chlap a říká:
"Co uděláš za tří tisíce?"
"Všecko, všecko !"
"Tak nasedej, jedeme betonavat!"
**************************************************
….V turistické jízdárně se ptá zájemce na cenu za hodinovou vyjížďku.
Stojí 180 Kč." odpověděl majitel.
Počítáte samozřejmě dobu, kdy příjde kůň, že?
Může se totiž stát, že já příjdu o něco později...
***************************************************
….Pán si stěžuje, že má pocit jakoby byl kůň.
Doktor něco napíše na recepis a dá to pánovi.
Ten se ve dveřích zarazí a ptá se:
A to jsou nějaké tablety nebo injekce, pane doktore?
Ne. To je potvrzení, že můžete srát na ulici!
************************************************************************
Baví se dvě kamarádky: Víš,že se učím jezdit na koni?
To je zajímavé,odpovídá druhá, ale nebyla jsi kdysi
proti týrání zvířat?
*************************************************************************
Vaše lordstvo, neměl byste jen jezdit na koni,
ale v zájmu vašeho zdraví i chodit pěšky.
To je zvláštní doktore, váš názor se shoduje
s jednáním mého koně!!

*************************************************************************
... tak to asi nic - moc ...

... koňoauto Petrovice ...

******************************************************************************************************
….Pan Novotný jede v Praze na koni a druhého vede za otěže za sebou.
,,Kam jedete?", volá na něj pan Koudelka. ,,No do práce přece!",,A co s tím
druhým koněm?!?" ,,Já u divadla přestupuju!"
*******************************************************************************************************
….Moje manželka chce zhubnout,
tak začala jezdit na koni." ,,A výsledek?" ,,Za měsíc kůň zhubnul
10 kilo!!!!
**********************************************************************************************************************************
….Tati, představ si, že jeden pán v cirkusu vyskočil koni na hřbet,
pak se mu spustil pod břicho, chytil ho za ocas a nakonec mu vylezl na krk!"
,,To je toho, tohle všechno jsem udělal, když jsem jel na koni poprvé..."
***********************************************************************************************************************************

Přijde kůň do baru, u udiveného barmana si objedná pivko, vypije a zaplatí.
Když se chystá odejit barman nahodí - "víte, koně tady často nevídáme."
Kůn na to - "a divíte se? pivo za 150,-?"

**********************************************************************************************************

Přijde chlap s koněm k veterinářovi a říká:
"Pane doktore ten můj kůň pořád kejchá, dejte mi nějaký prášek."
Doktor mu dá prášek a říká:
"Rozdrolte prášek a foukněte ho trubkou koňovi do pusy."
Za 2 dny potká doktor chlapa a ptá se ho: "Proč jste tak zeleno-modrý ???"
A chlap odpoví "Kůň potvora foukl první."

**********************************************************************
Doběhly se závody a jeden z návštěvníků najednou slyší, jak k němu promlouvá kůň.
"Ha, ha vyhrál jsem, vyhrál jsem!!!"
Pán zděšeně vykřikne a utíká za trenérem mluvícího koně.
"Pa-pa-pa-pane, váš kůň říkal, že byl první!!!"
Trenér na to:" Kecá, byl druhej!!!"

************************************************************************

Velitel jízdní policie: " Všichni na koně!"
"Já nemůžu, já mám vlka." "Tak na vlka!"

************************************************************************
Povídá Míša Dominice:
" Viděla jsi, jak mě ten kůň chtěl kousnout do hlavy?"
"Viděla. Asi cítil seno."

******************************************************************************************

Novoroční skok 2014

6. ledna 2014 v 14:14 Akce
Tak Vás všechny zdravím z tradičního Novoročního skoku.
Tradiční proto , protože se pořádá již dloooouho. Já osobně si pamatuju 3 ročníky , ale to je jenom tím , že mám sklerózu a nic si nepamatuju. Rozhodně se skok pořádá podstatně déle....
Těžko říct , proč se pořádá.

Následuje malý kvíz :
a) je to proto , aby žokejíčci nepožívali nadměrně alkohol při silvestrovských oslavách
b) aby se v roce 2014 všem dařilo
c) aby se v roce 2014 dařilo jenom mě !
(správnou odpověď najdete v Petrovicích u křížku pod kamenem).

Teď vážně, počasí nic moc , ale když musíš , tak musíš .....
Sešlo se nás požehnaně, všichni natěšení se ukázat a předvést svoje "majstrštychy" (a bylo jich dost) , které si každý z nás tajně připravoval celou sezónu v tajnosti někde stranou od lidí. A BYLO OPRAVDU NA CO KOUKAT !!!!!
Z mnoha "parádiček" uvedu jen pár opravdu vyvedených .....
Především bych začal sám sebou , kdy se Sandra rozhodla zkontrolovat svůj box a odebrala se svévolně ( naprosto nedbaje mých pokynů,pobídek a ke konci i proseb ) a odkráčela z kolbiště. V podstatě jsme si na dvorku nacvičili pár figur k ohromení přátel. Ledva jsem ji dokázal uprosit k návratu, řinul se proti nám cvalem Sirďa. Asi nás šel hledat, bůh ví ....
Pominu málé faux pas (čti fó pa) při nastartování auta koním za zadkem , následné poskakování našich mustangů a vyhledávání viníka...... však my víme kdo ..... že ? :-)

Teď opravdu vážně !!!
Ať vám koně jdou ! (hlavně ať si nechoděj kam se jim zamane)
Ať se nelekají lesní havěti ! (obzvláště sysla polního,hraboše hnědavého,myši polní a drozda polétavého - tyto druhy jsou obzvláště záludné).

Teď fakt vážně !!!!!!!

Ať Vám všem září ta Vaše šťastná hvězda v roce 2014 !
Ať jsou koně zdraví a plní chuti.
A ...... plňte si svoje sny - nejlépe u koní .......

Všechny zdravím - Jura

Literárně jsem se realizoval dostatečně , proto následuje pár fotek:

tak tady, když jsem viděl tu výšku , začal jsem předstírat , že mám závody na druhým konci republiky ....

Společné foto ....

... a další společná ....

Kontrola překážky ...

Jiřka provedla finální kontrolu skoku !

Ále , tohle je velikánská paráááááda !!!!! (to su já) :-)

Báří s Pergošem nastavila stylově vysokou laťku !

Jiřka s Bublinou je sehraná dvojka , takže paráda !

Hanka s Ramonem samozřejmě nezklamala

Kačka s Dantesem - paráda , jen porota strhla pár bodíků za výraz .... kde je úsměv ?

To su já se Sandrou. Prostě paráda ! Nevím proč mě ale dala porota jen 5 bodů. Za takovej výkon dostávám
na všech závodech 10 bodů z 10-ti !!!!!! :-)

Verča se Sirďou

Mira a Wikky . Náš GURU , tady jistě uznáte nelze dát méně jak 10 bodů ! :-)

Ivka samozřejmě bezchybně ....

Jiří s Bublinou

Verča na Sandře to daly naprosto bez problémů

Ivka s Wikkem s přehledem a úsměvem

Igor a Wikky . Jak by řekl klasik : náš jediný "komboj" - dostává + body za estetický dojem na porotu ...

A tady vážení pozor ! Duo "kinder Appasionáta" při jezdeckém klubu Petrovice nám předvedla několik svým
mistrovských kousků. Oči nám přecházely nad záplavou brilantních překroků a drobných pohopsání. Nad
číslem ve dvojici se nám tajil dech. Jsme rádi , že si na nás mistři našli ve svém nabitém programu během
evropského turné chvilku času. No nic naplat ..... mistři ! Bohužel mohu uveřejnit pouze 3 fotky - autorská práva
Kider Appasionáty jsou finančně velmi náročná. O další exibici Vás budu informovat. Nuže .... jen tak dále a držíme
palce naší dvojici. Ať dále šíří slávu a um po celé zeměkouli .... :-)